Nadhled první z rozhledny, která toho pamatuje ze všech rozhleden v okolí nejvíc
Berounský odbor Klubu českých turistů dal postavit již v roce 1839 na vrcholu Děd, (495 m n.m.) ležícím napůl cesty mezi Berounem a Královým Dvorem, úplně první rozhlednu v českých zemích. Na stavbu se tehdy použilo 25 tisíc bílých králodvorských cihel a za dobré viditelnosti bylo tehdy z vyhlídkové plošiny ve výšce deset metrů vidět prý i Říp či Milešovku v Českém středohoří. V průběhu desetiletí bohužel vrchol Dědu zarostl a nějakou dobu bylo z rozhledny vidět nejdál na koruny okolních borovic. Aktuálně není sice výhled dokonalý, ale díky částečnému vykácení nejbližších stromů se nabízí poměrně dobrý pohled na Křivoklátskou vrchovinu a Králův Dvůr. Nejpohodlnější přístup k rozhledně je z osady Zdejcina, kde je v omezené míře možno i zaparkovat. Obtížnější, ale pořád snadno zvladatelný je výstup z Berouna či Králova Dvora. Ze všech směrů vás k cíli spolehlivě povede turistické značení.
Nadhled druhý z rozhledny nad vesnicí, ve které se narodil významný národní obroditel
Téměř před sto lety stála na Krušné hoře (606 m n.m.), vzdálené přibližně tři kilometry od vesnice Hudlice, dřevěná triangulační zeměměřičská věž. Před pěti lety vyrostla na jejím místě jako houba po dešti nádherná trojboká dřevěná rozhledna se zpevňujícími ocelovými prvky. Je vysoká 33 metrů a na průhlednou vyhlídkovou plošinu ve výšce necelých 21 metrů vede válec se schodištěm a necelou stovkou schodů. Dobře zpracované panoramatické tabule poskytují podrobné informace o pohledech na Klínovec a Krušné hory, České středohoří, Říp, Ještěd, Bezděz, Brdy, hrad Točník, ale i Kladno či Žižkovský vysílač v Praze. Vyhledat si tady můžete i tipy na další rozhledny v kraji. Třeba tu na Kožové nebo Senecké hoře, křivoklátskou Velkou Bukovou nebo rozhlednu Lhotka nad Berounem. V letní sezóně o víkendech bývá pod rozhlednou otevřeno občerstvení a ve večerních hodinách je pěkně nasvícena. Rozhledna je součástí naučné stezky Krušná hora – Hudlický vrch. Ze čtrnácti jejích stanovišť je možné hned tři využít jako nástupní místa k cestě na vrchol kopce. Jsou tu parkoviště, místa k posezení a cesty na rozhlednu jsou značené, upravené a vhodné pro turisty i cyklisty. A jedna zajímavost na závěr. Cesta z Hudlic směrem na Kublov vede mladou alejí, která se jmenuje Tátovka. A dovede vás, jak jinak, k Mámince.
Nadhled třetí z rozhledny, za kterou vděčíme překotnému rozvoji komunikačních technologií
Rozhledna Třenická hora je typickým příkladem stavby, u které se podařilo spojit užitečné s příjemným. Není zdaleka jediná – na přelomu tisíciletí pomohl nezastavitelný pokrok v podobě potřeby budování stále dalších vysílačů mobilních operátorů vzniku nejedné nové rozhledny. Případně záchranným opravám těch již existujících, o které nebylo po dlouhá desetiletí dobře postaráno. Ocelová telekomunikační věž spojující funkci vysílače a rozhledny, na kterou vás tímto zveme, se nachází na východním úpatí Třenické hory (501 m n. m.) v lokalitě nazvané „V hoře“. Že vám to ale vůbec nic neříká? Tak jinak. Rozhlednu najdete kousek od městysu Cerhovice nedaleko Hořovic. Vydáte-li se k ní autem, sjeďte z dálnice D5 na exitu č. 41, v Cerhovicích odbočte na obec Třenice, ze které se vydejte ulicí Letná. Ta vás zavede až k louce pod Třenickou horu, na jejímž úpatí rozhledna stojí. Výstavba třicet metrů vysoké věže začala na jaře 2007, vyhlídkový ochoz, na který vede celkem 108 schodů a nachází se ve výšce dvacet metrů, byl slavnostně zpřístupněn v sobotu 15. září 2007. Odměnou za vystoupání vám bude vyhlídka na Cerhovice, Český kras, Plešivec nebo centrální Brdy. (jap)
